Karel IV. a kameny na koruně. Jak to s nimi vlastně je?

Zdravím!

Dneska se podíváme znovu za Karlem IV., ale tentokrát ne na kosti, ale spíš na hlavu. Ne na lebku, ale na korunu. A na kameny, kterými je zdobená. Dříve dokonce vypadala jinak než vypadá dnes.

Možná někteří z vás navštívili některou z takových těch 3D výstav, kde byly vystaveny modely klenotů doplněné o psaný text a tematickou hudbu. Já ano, na Lokti. A viděla jsem i ty pravé na Pražském hradě. 

Do podoby, kterou má koruna dnes, ji nechal Karel IV. upravit na sklonku života. Kdy ji nechal přesně zhotovit nevíme. V roce 1346 ale už existovala, soudě podle listiny z té doby, která o ní hovoří. Listina klenot chránila, aby ji nešlo prodat nebo třeba zastavit. 

Z čeho se koruna vlastně skládá? 

Čtyřdílná čelenka byla vyrobena z 21 - 22 karátového zlata. Ze zlata osmnácti karátového byly vytvořeny kamary, vnitřní oblouky koruny. Vepředu, do tvaru kříže, se pyšnily červené kameny - tři největší jsou na koruně doteď. Dále pak smaragdy a safíry. Celá koruna dohromady nesla kamenů 40. 

Dodnes jsou patrny taky známky zdobení perlami na spodní části čelenky. Neví se přesně, jak byly na koruně uchyceny; dochovaly se ale dírky, které mohou s uchycením souviset. Těch je sedmdesát čtyři. Dírky taky mohly sloužit pro uchycení výstelky uvnitř. 

Na koruně chybí safír, který zmiňuje Hájkova kronika. Naposledy byl k vidění snad v roce 1791 na vrcholovém zlatém křížku koruny. Dneska je křížek už prázdný - kámen se ztratil. 

Všechny kameny na koruně vypráví takovéhle příběhy, za zmínku stojí i 52 milimetrů dlouhé Boží oko. 

Psát bych mohla určitě donekonečna, klenoty stojí za to i vidět!

http://putovnivystavy.cz/ceske-korunovacni-klenoty/

https://www.hradloket.cz/kulturni-akce/vystava-ceske-korunovacni-klenoty-na-dosah-osudy-22-korunovanych-panovniku-162

ARCHEOLOGIE a ZÁKONY

Zdravím!

V dnešním příspěvku se zaměříme na zákony, které upravují archeologii v Čechách. Tohle je podle mne důležité aspoň vědět, když ne 'mít vyloženě v malíku'. 

Archeologie se tedy týká hned několik právních předpisů - zákon o státní památkové péči, zákon stavební a tzv. Maltská konvence. 

Zákon o státní památkové péčí pod č. 20/1987 je ten úplně nejhlavnější. Je důležité se zaměřit na třetí část, která se jmenuje Archeologické výzkumy a nálezy a přelouskat § 21 – § 24. Dvacet jednička pojednává o oprávnění k archeologickým výzkumům a jejích sedm vět v sobě schovává úplný základ. Dále má samozřejmě oddíl a - uznání odborné kvalifikace, b a c. Dvacet dvojka upravuje provádění archeologických výzkumů a dvacet trojka archeologické nálezy. 

Stavební zákon v sobě schovává § 132, archeologické nálezy a jejich ochrana jsou veřejný zájem a § 176, nález musí být chráněn před zničením až do příchodu odborníka a stavební práce musí být přerušeny.

No, a Maltská konvence, tedy Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, je mezinárodní dohoda uzavřená v roce 1992 ve Valletě a je dle ní důležité chránit evropské archeologické kulturní dědictví.

Koho by tohle téma zajímalo víc - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1987-20#cast3 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-283 https://webarchiv.lib.cas.cz/wayback/20170805005613/http://www.arup.cas.cz/?cat=556

Zákaz žen na Karlštejně? Aneb jak to tedy bylo.

Karel IV. založil spoustu hradů nejen v Čechách, ale obecně se ví, že pouze na jeden z nich ‚nesměly ženy‘. Je to Karlštejn, založený „… v roce 1348, jehož umělecká výzdoba vyjadřuje jak politickou funkci umění, zapadající do Karlovy státní koncepce, tak politický význam teologie v této koncepci,“ jak píše Jiří Spěváček v knize Karel IV. Život a dílo.¹ Právě pro odpočinek a mimo jiné také pro ochranu zemských klenotů, ale to až později, byl hrad vystavěn.²

Zákaz vstupu ženám, jak ho prezentuje Jaroslav Vrchlický v díle Noc na Karlštejně z roku 1888³, je trošičku přehnaný. Ženy na hrad směly, vstup jim byl zapovězen pouze do Velké věže a kaple Svatého kříže. Tak je uvedeno i v zakládací listině karlštejnských kaplí a kapituly; tam je to psáno takhle: „A dále, protože z ohledu na místa a časy je leckdy třeba zdržovat se i jiných dovolených a povolených věcí, tak jako kněžím a levitům starého zákona stanovil Zákon pobývat podle řádu jejich třídy ve chrámu Páně a zdržovat se manželek, jichž směli jinak požívat, z toho důvodu tímto výnosem provždy zakazujeme, aby ve věži hradu Karlštejna, v níž se vzpomenutá kaple nachází, anebo v některé místnosti té věže směl kdokoli spát či ležet s jakou ženou, byť vlastní zákonitou manželkou.“⁴

Takže si Vrchlický zákaz, jež Karel IV. doopravdy vydal, jen přikrášlil a rozšířil ho na celý hrad. Čerpat mohl autor divadelní hry taky ze zápisků kronikáře Václava Hájka z Libočan. Ten píše o hradu Karlíku, jež leží nedaleko Karlštejnu a uvádí, že ho císař nechal vystavět pro svou manželku a její fraucimor, tedy ženský doprovod. První zmínky o Karlíku ale pochází až z roku 1400⁵, což trochu časově nesedí. To ale můžeme opomenout, vezmeme-li v úvahu, že Noc na Karlštejně je už dnes klasikou.

Kdo by se chtěl o Karlštejnu dozvědět víc nebo tam dokonce zavítat, vše je tady: https://www.hrad-karlstejn.cz/cs/o-hradu/historie .

1 Spěváček, J.: Karel IV. Život a dílo

2 https://www.stoplusjednicka.cz/znamy-neznamy-karlstejn-hrad-utkany-z-polopravd-mytu

3 Vrchlický, J.: Noc na Karlštejně

4 https://www.kapitulakarlstejn.cz/listina.html

5 https://www.dotyk.cz/magazin/noc-karlstejne/

ČORNEJŮV ŽIŽKA

Ahoj!

Asi jste zaznamenali, že letošek je šestistým rokem od úmrtí Jana Žižky. To znamená spoustu přednášek, pořadů, podcastů a nových publikací.

Já bych mezi tenhle výčet ráda zahrnula i besedy, protože jsme s tátou dneska jednu takovou navštívili. Konkrétně s Petrem Čornejem, autorem mimo jiné taky knihy Život a doba husitského válečníka (kterou mi podepsal🤭), odborníkem v oboru.

Mluvil velmi poutavě. Vyprávěl, jak dlouho knihu psal, že dostat se vůbec ke zpracování její kostry mu trvalo na 40 let a že si vysnil napsat knihu o Žižkovi už jako osmiletý chlapec. Asi nikoho nepřekvapí, že vyrůstal na Žižkově…

Jestli se chcete opravdu něco o Žižkovi a husitství dozvědět a podaří se vám někde pana profesora chytit, vyražte si poslechnout přednášku! A knihu si přečtěte, sám říkal, jak dobře se mu četla!

Za mě - je fajn pocit, když se ze seznamu povinné četby autor zmotní a z písmen jsou slova🙏🏻.

Archeologické muzeum v Saint - Germain

 Zdravím!

Dneska si trochu zavzpomínám a mrkneme se spolu, jak pohlížejí na archeologii Francouzi. Konkrétně, jak ji prezentují v muzeu na zámku v Saint - Germain kousek vlakem od Paříže, kam jsem zavítala v srpnu roku 2021. 

Expozice Národního archeologického muzea je vlastně taková jedna velká výstava, v níž jsou různorodé exponáty seřazeny podle historického období, do něhož spadají. Ať už se jedná o lidské nebo zvířecí kosti, o zbraně, keramiku, šperky, sochy či nálezy ze zlata a kamene, vše je vystaveno ve skleněných vitrínách a doplněno interaktivní projekcí a výukovými obrazovkami. 

Muzeum disponuje čtyřiceti čtyřmi místnostmi, jež byly otevřeny veřejnosti v roce 1907 a prezentuje na 30 tisíc nálezů. To z něj činí jednu z největších sbírek v Evropě. Kromě postupujících období zde lze vidět také historii archeologie, archiv a knihovnu. 

Kdo by se chtěl dozvědět víc nebo do muzea dokonce zavítat, vše najdete na tomhle odkazu: https://musee-archeologienationale.fr/en . 

Tak zase příště na čtenou,

B.

Karel IV. a interaktivno!

Než se vrhneme na dnešní příspěvek, chtěla bych moc poděkovat za dvě stě sledujících na Instagramu! Je nás čím dál víc a to je super! Asi vás baví, co vám chci předat a má to smysl!😊

Co se Karla IV. týče, dneska se mrkneme na jednu skvělou věc - interaktivní bezva věcičku od idnes.cz. Je to taková učebnice s pár zajímavými kvízy, které si můžete vyplnit, taky se dozvíte, jak se žilo ve středověku, jak se lidé léčili, jak oslavovali, jakými právy se řídili, či jak vznikl třeba Dobytčí trh.

Všechno je pěkně pohromadě na tomhle odkazu: https://www.idnes.cz/zpravy/karel-IV , tak se vraťte v čase!

MOJE MĚSTO | ARCHEOLOGIE NA HRADĚ HARTENBERG

Zdravím a vítám vás všechny u dalšího článku. Ten bude pojednávat o archeologickém zkoumání na hradě Hartenberg v Hřebenech poblíž Sokolova. Ve čtvrtek jsem totiž navštívila moc zajímavou přednášku na sokolovském zámku. Jedná se o hrad z první poloviny 13. století, první zmínka o něm pochází ze století následujícího, ale možná byl založen už od dvě století dříve. Spadá do doby románské a pyšní se na ostrožně nad řekou Svatavou. Jeho nejstaršími majiteli byli páni z Hartenberka, byl několikrát změněn z hradu na zámek a za dob Karla IV. byl dokonce královským majetkem. Existenci hradu narušilo několik požárů – ten poslední, velký, proběhl v roce 1985. Výzkumy od začátku probíhají pod vedením Mgr. Jiřího Klsáka z karlovarského muzea. První výzkumy proběhly mezi lety 1995 – 7. Pokračovalo se v letech 2006 – 2012 v přízemí a prvním patře hradu. Zkoumáním byly nalezeny románské bosované kvádry a dochované zdivo. Dále také středověká keramika, jež je vystavena v expozici karlovarského muzea. Při výzkumu v roce 2022 – 3 se podařilo nalézt vodní nádrž na nádvoří se zbytky pravděpodobné hospodářské techniky a odvodňovacími kanály. Dále bylo zjištěno dorovnávání nádvoří po vrstvách a objekt u vstupu do paláce. Vše pochází z období renesance / baroka. Roku 2010 a 2011 se podařilo se také nalézt hradní příkop a zřícenou hradní terasu. Hrad se postupem času vyvíjel a měnil. V době románské ještě ani nestála věž. Nejstarší fáze hrdu pochází právě z 12. století v tom čtrnáctém už stál gotický palác. Jestli se chcete o hradě a jeho historii dozvědět víc, můžete zabrouzdat sem: https://www.hartenberg.cz/ .